Výchova ke zdraví

logo

Info

vzp2

Ostatní

Obsah stránky:

 

Výživa v období těhotenství

Výživa budoucích maminek významně ovlivňuje těhotenství a zdraví plodu. Nadbytek energie je pro budoucí maminku rizikový pro vznik komplikací, jakými jsou např. vysoký krevní tlak, těhotenská cukrovka, nadměrná velikost plodu, ale může ovlivnit zdraví dítěte i v jeho pozdějším věku. Je-li přírůstek na váze malý, hrozí  růstová retardace tkání - poškození struktury tkání nebo jejich funkce a nízká porodní hmotnost dítěte. Proto je nezbytné, aby se těhotná žena správně stravovala. K hlavním zásadám správné výživy těhotné ženy patří pravidelná a pestrá strava, dle schématu poravinové pyramidy, a dostatečný pitný režim. Je vhodné jíst menší porce jídla 5krát až 7krát za den.

Jaký je optimální nárůst váhy u těhotné ženy?

Optimální přírůstek hmotnosti  těhotné ženy je 1,5 kg v prvních 3 měsících gravidity. V tomto období však není nutné zvyšovat energetický příjem. Vyšší příjem energie postačuje až od druhého trimestru těhotenství a měl by odpovídat zvýšenému příjmu energie o 150-200 kcal denně, nejlépe větším přísunem živočišných bíkovin z masa, mléka a vajec. Nárůst hmotnosti by měl představovat od druhého trimestru těhotenství 400g týdně. Za celé období těhotenství by měla být hmotnost ženy vyšší v rozsahu o 8,5-12,5 kg. Pokud měla žena před těhotenstvím BMI vyšší než 25, neměl by váhový přírůstek přesáhnout 10 kg.

Jaké jsou speciální potřeby těhotné ženy?

Od 2. trimestru těhotenství se zvyšuje potřeba bílkovin na 75-80g denně (1,3 -2 g na kg hmotnosti ženy).  Ve skladbě stravy by měly bílkoviny představovat 15% podíl energie. Pokud jde o tuky, preferujeme řepkový  a olivový olej. Doporučená je konzumace vlašských ořechů pro zdravý vývoj CNS plodu. Celková potřeba tuků se v těhotenství nezvyšuje a činí 75-80 g/den. Podíl spotřeby tuků ve stravě by měl činit 30% z celkového energetického příjmu. Sacharidy by měly tvořit 55-60% energie, doporučený je vyšší podíl vlákniny ( prevence zácpy). Běžně se denní potřeba sacharidů pohybuje v rozmezí 200-400g/den (1 rohlík/40g=400kJ; 100g brambor = 330kJ).

V těhotenství stoupá také potřeba vápníku, železa, jódu, zinku, vitaminů skupiny B, kyseliny listové a hořčíku. Opatrné by měly ženy být při přísunu vitaminu A, který je součástí mnohých multivitaminových přípravků. Vitamin A se hromadí v tucích a může způsobit poškození plodu.

Pitný režim těhotné ženy by měl představovat 2 litry tekutin denně, nejlépe ovocné a zeleninové šťávy, zcela je nutné vynechat alkohol. Kávu lze konzumovat v omezené míře - do 3 šálků denně (může způsobovat zvýšenou pohyblivost plodu, vysoká konzumace bývá rizikem potratu).

Co je dobré také vědět?

  • Potřeba vápníku u těhotných žen vzrůstá na dvojnásobek, tj. na cca 1500mg -2 g denně (např.  ve 100g polotučného mléka se nachází cca 113mg vápníku)
  • Železo nezbytné pro krvetvorbu se nejlépe vstřebává z masa. Jeho vstřebávání může snížit vysoký příjem vlákniny, pití čaje, červeného vína, vysoký příjem zinku a mědi. Využitelnost železa snižuje také vápník obsažený v mléčných výrobcích, proto by se měly potraviny s obsahem železa konzumovat od mléčných výrobků v časovém odstupu (alespoň 2 hodin).Naopak vstřebávání železa podporuje vitamin C. Zvýšená potřeba železa je po dobu celého těhotenství a je vhodné jeho spotřebu navýšit z 10-20 mg/den na alespoň 30 -60mg/den
  • Nedostek zinku je spojován s infekcemi plodové vody a malformacemi plodu. Je nezbytný pro tvorbu tkání, růst, obranyschopnost a energetický metabolismus. Nachází se v cereáliích, mase, mořškých korýších, mléce, vejcích. Nadbytek nehrozí. Běžná denní potřeba se pohybuje okolo 15 mg/den, u těhotných 20 mg/den.
  • Kyselina listová je nezbytná pro správnou tvorbu červených krvinek a syntézu nukleových kyselin. Nedostatek kyseliny listové zvyšuje riziko vrozených vad. Nachází se v játrech, salátu, špenátu, zelených částech rostlin. Velké množství kyseliny listové se bohužel až v 95% ztrácí tepelnou úpravou. Běžná denní potřeba je cca 400 mg/den, u těhotných žen 800mg/den
  • nedostatek hořčíku může způsobovat křeče, je důležitý pro stavbu kostí. Optimální příjem je zvýšen na 400mg denně. Nejvíce jej nalezneme v luštěninách, obilninách a zelených částech rostlin (chlorofylu)
  • nedostatek jódu je rizikem potratu, je významný pro tělesný a duševní vývoj. Denní potřeba těhotné je zvýšena na 220 mikrogramů/den. Nejvíce jódu nalezneme v mořských produktech.
  • vitaminu A by neměla žena přijmout  ne více než 800 mikrogramů denně, nachází se v rybím tuku, játrech, žloutku, mléce, mrkvi, rajčatech, jahodách. Pozor na multivitaminové přípravky! Dodávat vitamin A není obvykle nutné.

Zdroj informací: 3.lékařská fakulta UK Praha

Edukace ke stažení:

Výživa v těhotenství a v období kojení (PDF, 246 kB)

- materiál SZÚ

Autoři: MUDr. Dagmar Schneiderová, CSc., prof. MUDr. Zuzana Brázdová, CSc.

 

Doporučujeme odkaz na internetový zdroj www.kojeni.cz -> .

 

Jód - nezbytná součást naší výživy

Stáhněte si dvoustránkový leták o významu jódu ve stravě těhotné ženy a matky. Autor textu: prof. MUDr. Olga Hníková, CSc.

str.2 ke stažení zde (JPG, 334 kB)

 

 Co je syndrom náhlého úmrtí kojence a jak mu předcházet

informuje edukační materiál určený budoucím a čerstvým rodičům » SIDS.pdf

© 2009 vychovakezdravi.cz | všechna práva vyhrazena | tvorba www & design: mi-ma.cz
ministerstvo zdravotnictví pk vzp

Vyhledávání