Výchova ke zdraví

logo

Info

vzp2

Závislosti

Obsah stránky:

  1. Úvod o závislosti na konopných drogách
  2. Akutní intoxikace a kocovina
  3. Odvykací stav
  4. Krátká intervence
  5. Léčba závislosti na konopných drogách
  6. Farmakoterapie
  7. Poradenství
  8. Psychoterapie
  9. Léčba
  10. Použitá literatura v textu
  11. Doporučení - kdy vyhledat lékaře a jiná doporučení
  12. Rizika užívání marihuany a otazníky jejich léčebných účinků

 Ke stažení » Co byste měli vědět o marihuaně - publikace v pdf. o.s. Arkáda (2013)

Úvod o závislosti na konopných drogách

Zdroj a neupravovaný text: prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. , publikováno dne 23.3.2015

Podle Mravčíka a spol. (2014) je v Česku ve vysokém riziku v důsledku užívání konopných látek 200 tisíc osob věku 15–64 let, z toho 80 tisíc je ve vysokém riziku.

Mezi laiky je rozšířen názor, že tyto konopné drogy nevyvolávají závislost, protože se po nich neobjevuje odvykací stav. Takový názor je nesprávný. Závislost, jak je definována v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10), se vyskytuje i u osob, které neprodělaly odvykací stav. Závislost na konopí se projevuje typickými příznaky, jako jsou bažení, zhoršené sebeovládání, růst tolerance, zanedbávání jiných zájmů (např. škola nebo práce) a pokračování navzdory nepříznivým následkům v různých oblastech života. Kromě toho se někdy odvykací stav po vysazení vyšších dávek konopných drog objevuje (Ramesh a spol. 2011), jak se o tom zmiňujeme dále. Rizika přináší i občasné a nepravidelné zneužívání drogy (Hall, 2015). Z těch, kdo zneužívají konopné drogy, si vytvoří závislost asi 9 % jedinců (Danovitch a Gorelick, 2012). Vzhledem k rozšířenosti této drogy u nás se jedná o velký počet osob.

Akutní intoxikace a kocovina

V bezpečném prostředí intoxikace obvykle odezní do tří hodin. Zpravidla stačí zajistit bezpečnost intoxikované osoby. V případě masivní úzkosti a dalších komplikací lze podat malé dávky antipsychotik, např. 5 mg olanzapinu.

Po odeznění intoxikace může následovat dlouhý spánek a kocovina (Chait,1990) projevující se apatií, únavou a nedostatkem motivace. K další příznakům patří bolesti hlavy, bolesti krku, poruchy paměti a soustředění, úzkosti nebo kolísání nálad.

 

Odvykací stav

Tetrahydrocannabinol (THC) se při dlouhodobém zneužívání ukládá v tukové tkáni, odkud se při abstinenci postupně vyplavuje, což odvykací stav mírní. Odvykací stav se přesto někdy objevuje. Byly popsány následující příznaky: úzkost, podrážděnost, deprese, kolísání nálad, agresivita, bolesti svalů, poruchy spánku, noční děsy, poruchy soustředění, bolesti hlavy, noční pocení, zahlenění, nechutenství, křeče v břiše po jídle, třesy a závratě.

Neexistuje zde specifická farmakoterapie. Při medikamentózní léčbě je žádoucí opatrnost, např. bupropion obtíže zhoršoval (Elkashef a spol., 2008). Antidepresiva, která někteří autoři doporučují (např. Ramesh a spol. 2011), vyžadují pravidelné užívání, což není silná stránka lidí s návykovou nemocí. Obtíže, pro které byla antidepresiva nasazena, by navíc mohly odeznít dříve než se by se efekt antidepresiv dostavil. Lee a spol. (2014) uvádějí, že u hospitalizovaných osob závislých na konopných drogách se míra subjektivních obtíží i bez specifické terapie podstatně snižovala už od 4. dne abstinence. Zejména je třeba varovat před benzodiazepiny s ohledem na jejich návykový potenciál a snadnou dostupnost na černém trhu.

Materiály svépomocné organizace Marijuana Anonymous doporučují při mírnění odvykacího stavu horké koupele, dostatek vody a ovocných šťáv (např. šťávu z brusinek). Při silném pocení je třeba doplňovat draslík. K potravinám s vysokým obsahem draslíku patří např. ovoce, listová zelenina a rajčata. Při poruchách trávení je vhodné omezit obsah tuků v potravě. Při třesu a nespavosti je třeba se vyhnout kofeinu. Přiměřené tělesné cvičení, chůze apod. mírní deprese a jiné negativní emoce a příznivě ovlivňuje i tělesný stav.

 

Krátká intervence

Využívá se zejména posilování motivace (Martin a Copeland, 2008), poradenství, prosté doporučení abstinovat od drogy (McCambridge a spol. 2008), kognitivně-behaviorální terapie, svépomocné materiály (Nešpor a Müllerová, 2010), modifikace životního stylu a krátká intervence na úrovni rodiny (Stanton a spol., 2004).

Objevují i se nové formy krátké intervence, jako jsou pomoc korespondenční a telefonickou formou (Norberg a spol., 2012) nebo pomocí internetu. S krátkou intervencí prováděnou praktickými lékaři pro děti a dorost jsou zkušenosti i v Česku. (Harris a spol., 2011, česky Nešpor a Csémy, 2012).

 

Léčba závislosti na konopných drogách

Dále uvedené postupy je vhodné kombinovat podle okolností a individuálních potřeb. Dosáhne se tak větší efektivity léčby (Kadden a spol., 2007). Podobně jako u jiných návykových nemocí je i zde žádoucí dlouhodobé doléčování (Danovitch a Gorelick, 2012), protože zlepšuje výsledky léčby (Jungerman a spol., 2007).

   farmakoterapie

Specifická farmakoterapie závislosti na konopných drogách v současnosti neexistuje, např. podle autorů Weinstein a spol. (2014) nebyl escitalopram v této indikaci účinnější než placebo.

Poradenství

To se nejčastěji týká sociálních a právních problémů, ale také organizace času, vhodných zájmů, vzdělání nebo partnerského života. Změna životního stylu a vyhýbání se rizikovým podnětům, situacím a osobám zvládnutí podstatně usnadňuje léčbu (Rooke a spol., 2011).

Psychoterapie

Ve studii autorů Roten a spol. (2015) byla psychoterapie účinnější než farmakoterapie placebem. Dobrý terapeutický vztah mezi terapeutem a pacientem i v této indikaci zlepšuje výsledky léčby (Gibbons, 2010). V psychoterapii se používají především následující postupy.

* Posilování motivace má pozitivní efekt u dospívajících zneužívajících konopné drogy (např. Walker a spol., 2011) a to i v případě, že trpí kromě závislosti i jinou duševní poruchou (Bonsack. a spol. 2011). Podle citovaných autorů se jedná se o užitečný prvek léčby, který je vhodné integrovat do rutinní klinické praxe.

* Behaviorální a kognitivně-behaviorální terapie (např. Copeland a spol., 2001, Budney a spol., 2007). Tyto postupy jsou účinnější než samotné poradenství (Olmstead a spol., 2007). Používá se řada technik, např. nácvik odmítání a jiných dovedností (SAMSA, 2010), rozpoznávání podnětů, které vyvolávají bažení (craving), zvládání bažení a prevence recidiv. Při posledně jmenovaném postupu je rozvoj recidivy chápán jako řetězec navazujících kroků. Tento řetězec lze přerušit na více místech, a recidivě tak předejít. Intervenční strategie, které se v tomto systému používají, lze rozdělit na nácvik dovedností, kognitivní restrukturaci a vyvážení životního stylu (Larimer a spol., 1999, Witkiewitz a Marlatt, 2004). Mezi kognitivně-behaviorální postupy se řadí i řadí i contingency management, při němž dochází k odměňování negativního toxikologického nálezu v moči (Kadden a spol., 2007). Podle autorů Sobell a spol. (2009) byla krátkodobá psychoterapie byla u lidí zneužívajících psychoaktivní látky stejně účinná, ať byla poskytování individuálně nebo skupinově.

* Uvědomování (mindfulness) usnadňuje rozpoznávání vnějších i vnitřních podnětů vyvolávajících bažení a také situací, kdy je abstinence snadná. Kromě toho uvědomování zvyšuje efektivitu jiných terapeutických postupů (např. Witkiewitz a spol., 2014, de Dios a spol., 2012).

* Nácvik zvládání stresu, negativních emocí a bažení. K tomu lze využívat vhodné formy fyzické aktivity. Užitečné mohou být i některé relaxační a meditační techniky a jóga (Telles a spol., 1997).

* Rodinná a systémová terapie: Velká část zejména mladších osob závislých na konopných drogách selhává v pracovní oblasti nebo vzdělání a je odkázána na podporu ze strany rodičů nebo další příbuzných. Rodina mívá tedy k dispozici silné motivační nástroje. Proto může být práce s rodiči velmi prospěšná (např. Schaub a spol., 2014).

* Marijuana Anonymous a další svépomocné organizace: V zahraničí působí svépomocná organizace Marijuana Anonymous. V našich podmínkách mohou závislí na konopných drogách docházet do organizace Anonymní narkomani nebo mezi závislé na alkoholu, což má také pozitivní efekt (Kelly a spol., 2014, česky Nešpor, 2014).

 

Léčba psychotických poruch vyvolaných konopnými drogami

Aby se podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) stav diagnostikoval jako psychotická porucha vyvolaná konopnými drogami, je třeba, aby příznaky přetrvávaly déle než 48 hodin po intoxikaci a při abstinenci se nejdéle do měsíce zlepšily částečně a do půl roku úplně. Tyto stavy vyžadují zpravidla léčbu antipsychotiky do odeznění obtíží. Při abstinenci nebývá obvykle nutná udržovací léčba antipsychotiky. Preferujeme novější účinná antipsychotika, která mají méně vedlejších účinků, např. olanzapin.

 

Léčba somatický komplikací

Na tyto komplikace je třeba pamatovat a včas je diagnostikovat. Jejich pravděpodobnost se zvyšuje úměrně intenzitě abúzu a délce užívání. Zahrnují např. onemocnění dýchacího systému (Gates a spol., 2014), onemocnění srdce (např. Mittleman a spol. 2001) nebo častější úrazy (Jehle a spol., 2015, Bergeron a Paquette, 2014).

 

Léčba jiných duševních poruch u závislých na konopných drogách

Zneužívání konopných drog zhoršuje průběh a prognózu řady duševních poruch (Osuch a spol., 2013). U duševně nemocných osob, které zneužívají konopné drogy, dochází k závažnějším komplikacím jejich duševní poruchy. Náležitá léčba duševní nemoci (např. schizofrenie nebo afektivní poruchy) je nutná. Nestačí však k tomu, aby jedinec přestal zneužívat marihuanu nebo její kouření omezil (Nordstrom a Levin, 2007). Nejvhodnější je postup, který je zaměřen na souběžnou léčbu duševního problému a návykové nemoci.

 

Specializovaná pobytová léčba

Používají se výše zmíněné postupy ve vyšší intenzitě a počtu. Taková léčba je indikována hlavně tam, kde ambulantní léčba nepostačuje, při psychotických a těžších depresivních stavech, v případě nedostatečné sítě vztahů a za situace, která znesnadňuje změnu (částečně podle Millman a Beeder, 1994).

 

Terapeutická komunita

Délka pobytu v nich obvykle činí zhruba jeden rok a koreluje s efektivitou léčby (Hubbard a spol., 2003). V případě závislých jedinců s jinou duševní poruchou se může jednat o tzv. modifikované terapeutické komunity. Ty jsou přizpůsobeny potřebám specifických populací (např. Dye a spol., 2009). U osob závislých na marihuaně přichází léčba v terapeutické komunitě v úvahu nejčastěji u kombinované závislosti na marihuaně a jiné droze, např. pervitinu.

 

Techniky typu mírnění škod

Je třeba varovat před zvláště rizikovými formami zneužívání konopných drog, jako např. kombinování konopných drog s jinými látkami. Např. kombinace s alkoholem nebo s pervitinem zvyšuje riziko duševních poruch i srdečních komplikací.

* Velké nebezpečí představuje intoxikace konopnými drogami u řidičů a u osob, které vykonají jinou rizikovou činnost.

* Při mírnění škod je třeba pamatovat na osoby v okolí závislého. Ty bývají závislostí příbuzného často traumatizovány. Je možné jim nabízet např. poradenství, podpůrnou terapii nebo krizovou intervenci.

 

Závěr

Zneužívání konopných drog a závislost na nich jsou v Česku rozšířené. To s sebou nese zdravotní rizika pro velkou část populace. Z tohoto důvodu je třeba, aby byli lékaři klinických oborů dobře informování o krátké intervenci, léčbě a zvládání souvisejících komplikací.

 


Použitá literatura výše uvedeného textu

Bergeron J, Paquette M. Relationships between frequency of driving under the influence of cannabis, self-reported reckless driving and risk-taking behavior observed in a driving simulator. J Safety Res. 2014; 49:19-24.

Bonsack C, Gibellini Manetti S, Favrod J, Montagrin Y, Besson J, Bovet P, Conus P. Motivational intervention to reduce cannabis use in young people with psychosis: a randomized controlled trial. Psychother Psychosom. 2011; 80(5):287-97.

Budney AJ, Roffman R, Stephens RS, Walker D. Marijuana dependence and its treatment. Addict Sci Clin Pract. 2007; 4(1):4-16.

Copeland J, Swift W, Roffman R, Stephens R. A randomized controlled trial of brief cognitive-behavioral interventions for cannabis use disorder. J Subst Abuse Treat. 2001; 21(2):55-64;

Danovitch I, Gorelick DA. State of the art treatments for cannabis dependence. Psychiatr Clin North Am. 2012; 35(2):309-26.

de Dios MA, Herman DS, Britton WB, Hagerty CE, Anderson BJ, Stein MD. Motivational and mindfulness intervention for young adult female marijuana users. J Subst Abuse Treat. 2012; 42(1):56-64.

Dye MH, Ducharme LJ, Johnson JA, Knudsen HK, Roman PM. Modified therapeutic communities and adherence to traditional elements. J Psychoactive Drugs. 2009; 41(3):275-83.

Elkashef A, Vocci F, Huestis M, Haney M, Budney A, Gruber A, el-Guebaly N: Marijuana Neurobiology and Treatment. Subst Abus. 2008; 29(3): 17–29.

Gates P, Jaffe A, Copeland J. Cannabis smoking and respiratory health: consideration of the literature. Respirology. 2014; 19(5):655-62.

Gibbons CJ, Nich C, Steinberg K, Roffman RA, Corvino J, Babor TF, Carroll KM. Treatment process, alliance and outcome in brief versus extended treatments for marijuana dependence. Addiction. 2010; 105(10):1799-808.

Hall W. What has research over the past two decades revealed about the adverse health effects of recreational cannabis use? Addiction. 2015;110(1):19-35.

Harris S, Csemy L, Sherritt L, et al. Computerized SBIRT for adolescent substance use: comparison of outcomes in two countries, USA and Czech Republic. J Adolesc Health, 2011; 48(2): S14.

Hubbard RL, Craddock SG, Anderson J. Overview of 5-year followup outcomes in the drug abuse treatment outcome studies (DATOS). J Subst Abuse Treat. 2003; 25(3):125-34.

Chait LD. Subjective and behavioral effects of marijuana the morning after smoking. Psychopharmacology (Berl). 1990; 100(3):328-33.

Jehle CC Jr, Nazir N, Bhavsar D. The rapidly increasing trend of cannabis use in burn injury. J Burn Care Res. 2015; 36(1):e12-7.

Jungerman FS, Andreoni S, Laranjeira R. Short term impact of same intensity but different duration interventions for cannabis users. Drug Alcohol Depend. 2007; 90(2-3):120-7.

Kadden RM, Litt MD, Kabela-Cormier E, Petry NM. Abstinence rates following behavioral treatments for marijuana dependence. Addict Behav. 2007;32(6):1220-36.

Kelly JF, Greene MC, Bergman BG. Do Drug-Dependent Patients Attending Alcoholics Anonymous Rather than Narcotics Anonymous Do As Well? A Prospective, Lagged, Matching Analysis. Alcohol Alcohol. 2014; 49(6): 645-653.

Larimer ME, Palmer RS, Marlatt GA. Relapse prevention. An overview of Marlatt's cognitive-behavioral model. Alcohol Res Health. 1999; 23(2):151-60.

Lee D, Schroeder JR, Karschner EL, Goodwin RS, Hirvonen J, Gorelick DA, Huestis MA. Cannabis withdrawal in chronic, frequent cannabis smokers during sustained abstinence within a closed residential environment. Am J Addict. 2014; 23(3):234-42.

Martin G, Copeland J. The adolescent cannabis check-up: randomized trial of a brief intervention for young cannabis users. J Subst Abuse Treat. 2008; 34(4):407-14.

McCambridge J, Slym RL, Strang J. Randomized controlled trial of motivational interviewing compared with drug information and advice for early intervention among young cannabis users. Addiction. 2008;103(11):1809-18.

Mittleman MA, Lewis RA, Maclure M, Sherwood JB, Muller JE. Triggering myocardial infarction by marijuana. Circulation. 2001;103(23):2805-9.

Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K. a spol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2013.

Nešpor K. Pomáhá drogově závislým docházení na setkání Anonymních alkoholiků? Dostupné na wwwdrnespor.eu.

Nešpor K, Müllerová M. Jak přestat brát drogy, www.drnespor.eu/shd06w2.pdf. Accessed 8.3.2010

Nešpor K, Csémy L. Marihuana: rizika a krátká intervence. Praktický lékař 2012; 92:455-459.

Norberg MM, Wright T, Hickey K, Copeland J. A postal intervention for dependent cannabis users. Drug Alcohol Rev. 2012; 31(3):320-6.

Nordstrom BR, Levin FR. Treatment of cannabis use disorders: a review of the literature. Am J Addict. 2007;16(5):331-42.

Olmstead TA, Sindelar JL, Easton CJ, Carroll KM. Addiction. 2007; 102(9):1443-53.

Osuch E, Vingilis E, Ross E, Forster C, Summerhurst C. Cannabis use, addiction risk and functional impairment in youth seeking treatment for primary mood or anxiety concerns. Int J Adolesc Med Health. 2013;25(3):309-14.

Ramesh D, Schlosburg JE, Wiebelhaus JM, Lichtman AH. Marijuana dependence: not just smoke and mirrors. ILAR J. 2011; 52(3):295-308.

Rooke SE, Norberg MM, Copeland J. Successful and unsuccessful cannabis quitters: comparing group characteristics and quitting strategies. Subst Abuse Treat Prev Policy. 2011; 6:30.

Roten A, Baker NL, Gray KM. Cognitive performance in a placebo-controlled pharmacotherapy trial for youth with marijuana dependence. Addict Behav. 2015;45C:119-123.

SAMSA. Brief counseling for marijuana dependence. Rockwille: SAMSA 2009; 195, www.kap.samhsa.gov/products/brochures/pdfs/bmdc.pdf, accessed 14.3.2010.

Schaub MP, Henderson CE, Pelc I, Tossmann P, Phan O, Hendriks V, Rowe C, Rigter H. Multidimensional family therapy decreases the rate of externalising behavioural disorder symptoms in cannabis abusing adolescents: outcomes of the INCANT trial. BMC Psychiatry. 2014; 14:26.

Sobell LC, Sobell MB, Agrawal S. Randomized controlled trial of a cognitive-behavioral motivational intervention in a group versus individual format for substance use disorders. Psychol Addict Behav. 2009; 23(4):672-83.

Stanton B, Cole M, Galbraith J, Li X, Pendleton S, Cottrel L, Marshall S, Wu Y, Kaljee L. Randomized trial of a parent intervention: parents can make a difference in long-term adolescent risk behaviors, perceptions, and knowledge. Arch Pediatr Adolesc Med. 2004;158(10):947-55

Telles S, Naveen KV. Yoga for rehabilitation: an overview. Indian J Med Sci. 1997;51(4):123-7.

Walker DD, Stephens R, Roffman R, Demarce J, Lozano B, Towe S, Berg B. Randomized controlled trial of motivational enhancement therapy with nontreatment-seeking adolescent cannabis users: a further test of the teen marijuana check-up. Psychol Addict Behav. 2011; 25(3):474-84.

Weinstein AM, Miller H, Bluvstein I, Rapoport E, Schreiber S, Bar-Hamburger R, Bloch M. Treatment of cannabis dependence using escitalopram in combination with cognitive-behavior therapy: a double-blind placebo-controlled study. Am J Drug Alcohol Abuse. 2014; 40(1):16-22.

Witkiewitz K, Marlatt GA. Relapse prevention for alcohol and drug problems: that was Zen, this is Tao. Am Psychol. 2004;59(4):224-35.

Witkiewitz K, Warner K, Sully B, Barricks A, Stauffer C, Thompson BL, Luoma JB. Randomized trial comparing mindfulness-based relapse prevention with relapse prevention for women offenders at a residential addiction treatment center. Subst Use Misuse. 2014; 49(5):536-46.

 

Příloha: Svépomocný materiál pro závislé na drogách

(Poznámka: Tento návod je k dispozici i jako video na adrese https://youtu.be/PprlqqxP9Y0)

 

Kdy vyhledat lékaře

* Při halucinacích, těžší depresi, tendenci jednat nebezpečně, pocitech pronásledování, zejména kdyby přetrvávaly i po odeznění intoxikace drogou.

* Jestliže došlo vlivem zneužívání drogy k vážnějším tělesným problémům. Může se jednat o bolesti u srdce, dechové obtíže, úraz atd. Zvláště nebezpečné bývají úrazy hlavy.

Jak vytvořit a udržovat motivaci ke střízlivosti?

* Pomáhá připomínat si problémy a utrpení, které způsobila droga vám nebo lidem, které znáte.

* Připomínejte si také výhody střízlivosti (lepší zdraví, vztahy, práce, finance, zájmy, prestiž atd.).

* Důvody ke střízlivosti lze nacházet kdekoliv. Motivací ke střízlivosti jsou problémy, protože je s čistou hlavou lépe zvládnete. Jestliže dosáhnete úspěchu, připomeňte si, že je to také díky střízlivosti.

Uvědomování

Uvědomujte si, kde a kdy je střízlivost snadná a kdy ne. Dobré okolnosti vyhledávejte, rizikovým se vyhněte. To se týká i sdělovacích prostředků, zejména televize, filmu a internetu.

* Uvědomujte si rizikové duševní stavy. K těm patří bažení a silné emoce. Často stačí počkat, až zmizí, odvést pozornost nebo se s někým poradit.

* Vědomě rozvíjejte pozitivní emoce, jako je laskavost nebo spokojenost.

Jízdní řád střízlivosti

* První rok je třeba se soustředit hlavně na udržení střízlivosti. Ostatními záležitostmi stačí se zabývat jen v nejnutnější míře.

* Druhý střízlivý rok se lze zaměřit i na zvládání nahromaděných problémů. Mozek se zotavil a pracuje lépe.

* Třetí střízlivý rok lze navíc rozvíjet svá nadání a objevovat nové možnosti.

* Zároveň je dobré abstinovat den po dni. Anonymní narkomani ráno požádají o střízlivost pro nový den a večer za střízlivý den poděkují.

Proč je vhodné abstinovat i od všech drog, alkoholu a hazardu

* Usnadní to sebeovládání.

* Předejde se vzniku jiné návykové nemoci a kombinované závislosti.

* Člověk si ušetří zbytečné problémy.

* Přináší to zdravotní výhody.

Životní styl

* Vyhýbejte se těm, kdo neužívají drogy a rizikovým prostředím.

* Ve výhodě je ten, kdo má domácnost bez drog a bez všeho, co by je připomínalo.

* Pravidelně jezte, zejména pamatujte na snídani. Přijímejte dost vody.

* Přiměřeně spěte, zlepší se tak sebeovládání i rozumové schopnosti.

* Někteří lidé se začali za střízliva více zajímat o duchovní život. To jim pomohlo najít lepší hodnoty i nové přátele.

Zvládejte stres, silné emoce a bažení

* Obvykle velmi pomáhá rozumná tělesná aktivita (cvičení, chůze, běh, jóga, čchi-kung atd.).

* Dobře si rozvrhněte čas, přiměřeně pracujte i odpočívejte. Vyhnete se tak nudě i nadměrné únavě. Navíc vás bude střízlivost víc bavit.

* Naučte se některou relaxační techniku. Na www.drnespor.eu je volně ke stažení řada nahrávek. Vyzkoušejte si je a tu, která se nejvíce osvědčí, používejte denně.

* Uklidňuje i dýchání do břicha s delším výdechem, úsměv a smích. Když vdechujete, můžete opakovat „vdechuji klid“, když vydechujete „vydechuji a usmívám se.“

Spojenci

* Příbuzné, dobré přátele a spolupracovníky je správné informovat o svém rozhodnutí abstinovat.

* Pomáhá společnost lidí, kteří o vaší střízlivosti vědí a podporují ji.

* Užitečným spojencem je organizace Anonymní narkomani (http://anonymni-narkomani.webnode.cz ->).

* Ke spojencům patří i profesionální terapeuti, lékaři, linky telefonické pomoci (např. 284 016 666) atd.

Léky

V současnosti neexistují léky, které by přímo léčily drogovou závislost. Pomocí léků ze skupiny antipsychotik lze mírnit různé obtíže. Vyhněte benzodiazepinům a lékům na spaní. Vyvolávají závislost a jejich vysazování bývá spojeno s nepříjemným odvykacími stavy.

Opatřete si další informace.

Např. kniha „Jak přestat brát drogy“ je volně ke stažení z adresy www.drnespor.eu. Knihu „Sebeovládání“ lze objednat v nakladatelství Portál.

Kombinujte různé postupy

Kombinovaní většího počtu postupů vám střízlivost usnadní.

Kdyby svépomoc nestačila

* Můžete docházet do některé ze specializovaných ambulancí.

* Na více místech existuje možnost detoxifikace. S její pomocí lze zvládanou akutní problémy. K dlouhodobému udržení střízlivosti ale samotná detoxifikace obvykle nepostačuje.

* Další možností je střednědobá léčby v rozsahu kolem tří měsíců.

* Mnoha závislým na drogách pomohla léčba v terapeutické komunitě. Ta trvá přibližně jeden rok.

Tip na závěr

Buďte se svou střízlivostí spokojeni a buďte na ni hrdí.

 

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

www.drnespor.eu ->

www.youtube.com/drnespor ->

mužské oddělení léčby závislostí

Psychiatrická nemocnice Bohnice

18102 Praha 8

 


Rizika užívání marihuany a otazníky jejích léčebných účinků

Ke stažení odborný článek v plném znění prim. MUDr. Karla Nešpora, CSc. a PhDr. Ladilava Csémyho publikovaný v časopisu Praktický lékař 2012, 92:455-459:

Text obsahuje souhrn o vlivu THC na vznik závislosti, duševní zdraví a výkonnost, vliv na dýchací a kariovaskulární systém při jejím užití vdechováním. text poukazuje na vyšší ohrožení marihuanou u dospívajících, u žen a seniorů.

Výběrem z článku uvádíme:

Otazníky týkající se využívání marihuany k mírnění obtíží

Farmakologický výzkum účinků konopí včetně možného využití této drogy je legitimní a měl by probíhat standardními postupy. Zároveň by se ale účinky konopí neměly přeceňovat, a tak nevzbuzovat v nemocných nerealistická očekávání. Při využívání jakékoliv látky v léčbě je třeba vážit rizika. Ta jsou v případě marihuany větší, než by se zdálo.

  • Jaký vliv by mohlo mít uvažované uvolnění marihuany pro tzv. léčebné účely na celou populaci není jisté. Zlepšení však jistě nepřinese. Podle autorů Wall a spol. (51) je spotřeba marihuany vyšší v státech USA, které marihuanu k léčebnému používání uvolnily (v roce 2008 jich bylo 16 z 50). V těchto státech také dospívající vnímali marihuanu jako méně rizikovou.
  • Marihuana se většinou používá k symptomatickému mírnění obtíží, nikoliv jako léčba příčiny onemocnění (přehled např. 7). Je otázka, zda dočasné zmírnění symptomu roztroušené sklerózy vyváží vyšší postižení kognitivních funkcí (paměť atd.), které bylo popsáno v případě podávání konopných drog těmto nemocným (19). Takto lze uvažovat o většině jiných uváděných indikací marihuany. Je např. velká otázka, zda lepší chuť k jídlu u nemocného s AIDS vyváží jeho zhoršené sebeovládání během intoxikace THC se všemi možnými důsledky včetně rizika přenosu infekce na další osoby, možnost recidivy závislosti na jiné droze a vyšší riziko respiračních infekcí.
  • V případě glaukomu sice marihuana snižuje nitrooční tlak, ale tento efekt je příliš krátkodobý. Vzhledem k tomu a k vedlejším účinkům drogy American Glaucoma Society nedoporučuje marihuanu používat v této indikaci (20).
  • Ještě problematičtější je používat marihuanu u duševních onemocnění, protože naprostá většina duševních chorob zvyšuje riziko vzniku závislosti na psychoaktivních látkách. To se týká i depresí nebo úzkostných stavů. K dekompenzaci stavu duševně nemocných kromě samotného účinku drogy mohou přispět i nepředvídatelnost účinků marihuany. Ta, jak známo vyvolává i u duševně zdravých lidí někdy úzkosti, paniku, pocity pronásledování, poruchy vnímání a rozladu během kocovin. Duševní stav může navíc komplikovat selhávání v životních rolích v důsledku zneužívání drog. Neprokázalo se, že by konopné drogy léčily Alzheimerovu demenci nebo mírnily její projevy (21).
  • Bolest má často signální funkci. Její odstranění nemusí pacientovi prospět. Může naopak zakrývat příznaky, které by jinak nemocného přiměly vyhledat např. chirurgickou nebo jinou léčbu akutního onemocnění.
  • Někdy je ovšem mírnění bolesti žádoucí a lze namítnout, že vedlejší účinky mají i běžně používaná analgetika. To je pravda, ovšem existují i nefarmakologické metody mírnění bolesti, které jsou často z dlouhodobého hlediska mnohem efektivnější než symptomatická léčba. Máme na mysli např. fyzioterapii, speciální cvičení, relaxační techniky nebo psychoterapii, např. u psychogenních bolestí.
  • Ještě dodáváme, že dosud jediná slepá kontrolovaná studie neprokázala u diabetické polyneuropatie vyšší efektivitu konopného extraktu Sativex oproti placebu (42)

Odkazy na použitou literaturu naleznete v kompletním článku po jeho stažení.

Vloženo dne 24. 3. 2015

 

 


© 2009 vychovakezdravi.cz | všechna práva vyhrazena | tvorba www & design: mi-ma.cz
ministerstvo zdravotnictví pk vzp

Vyhledávání